Nový právní základ pro mezinárodní a dodatečnou ochranu
Slovenská republika vstupuje do nové etapy regulace migrační a azylové problematiky na základě návrhu zákona o mezinárodní ochraně ao změně a doplnění některých zákonů (dále jen „návrh zákona“) předloženého Ministerstvem v. Jedná se o komplexní legislativní reformu, která nereprezentuje pouze kosmetickou úpravu stávajících předpisů, ale reflektuje závazky vyplývající z Reformy azylové a migrační politiky Evropské unie. Zavedení reformy na úrovni Evropské unie přináší povinnost provádět devět nařízení Evropského parlamentu a Rady a provést jednu směrnici24/EU23. Vzhledem k opakované vícenásobné novelizaci zákona č.j. 480/2002 Sb. o azylu ao změně některých zákonů, považuje předkladatel za efektivnější vypracovat nový právní předpis. Tento krok má za cíl modernizaci azylového systému a jeho harmonizaci s právem Evropské unie.
Návrh zákona zavádí několik zásadní změny, a to nahrazení pojmů jako "žádost o udělení azylu" za "žádost o udělení mezinárodní ochrany", "opakovaná žádost" za "následnou žádost" za "následnou žádost" čímž se sjednocuje právní terminologie s evropskými standardy. Zároveň se zavádí nový institut řízení o udělení mezinárodní ochrany na hranicích se lhůtou rozhodnutí do 12 týdnů, případně 16 týdnů v odůvodněných výjimečných případech, což vyžaduje efektivní spolupráci mezi správními a soudními orgány. Možnost omezení svobody pohybu žadatelů je spojena s právem na bezplatné právní poradenství a povinností zaznamenávat zvukové záznamy pohovorů, čímž se zvyšuje transparentnost řízení. Udělení azylu a dodatečné ochrany na dobu neurčitou je spojeno se sjednocením pobytového statusu na trvalý pobyt, přičemž se vylučuje nárok občanů členských států EU na ubytování a péči v azylových zařízeních. Návrh ovlivňuje i další právní předpisy, včetně zákona o pobytu cizinců, Správního soudního řádu či zákona o cestovních dokladech.
V zákoně o pobytu cizinců se upravuje vztah mezi řízením o azylu na hranicích při zamítnuté žádosti o mezinárodní ochranu a řízením o návratu na hranicích. Policisté získávají pravomoc prověřovat státní příslušníky třetích zemí, včetně definování okolností a prostředků prověřování, přičemž se rozšiřuje seznam důvodů pro zajištění žadatelů o mezinárodní ochranu. Útvar policejního zajištění bude povinen písemně informovat cizince o umístění, prodloužení zajištění a důvodech, včetně odděleného režimu zajištění, a zlepšuje se spolupráce mezi institucemi a policejními složkami při vyhoštění cizinců. Při správním vyhoštění se zavede soudní opravný prostředek namísto dosavadního druhostupňového správního řízení.
Ve správním soudním řádu se definuje pojem rozhodnutí a opatření ve věcech azylu, upravují se lhůty pro podání správní žaloby v řízení o navrácení a navracení o přezkumu a navracení o přezkumu a navracení o přezkumu a navracení o přezkumu a navracení o přezkumu a navracení o přezkumu a navracení o soudních řízeních. zákazu vstupu, ať už samostatných nebo v rámci vyhoštění, se řídí ustanoveními čtvrté hlavy Správního soudního řádu. V ostatních zákonech se mění rozsah zdravotní péče pro nezletilé žadatele podle zákona o zdravotním pojištění, veřejný ochránce práv bude plnit úlohu nezávislého monitorovacího mechanismu podle nařízení EU 2024/1356 a 2024/1348 ve smyslu zákona o veřejném ochránci práv a cestovní doklad cizince se vydá pouze azylantovi s dokladech.
